Angličtina vs. čeština

11. září 2016 v 12:10 |  Kecy v kleci
Dnešní článek bude trochu jiný a to v tom, že většinou se snažím být inspirací já Vám mým čtenářkám, ale tentokrát bych potřebovala pár tipů a rad od vás :)

Už hodně dlouho jsem přemýšlela o tom, že bych si ráda něco přečetla v angličtině. Angličtinu jsem se učila od základní školy, ale poslední asi tři roky se jí vůbec nevěnuji a tak moje znalosti značně upadly. A fakt mě to trápí. Nikdy jsem nezvládala sledovat seriály/filmy pouze v angličtině, vždy jsem k tomu potřebovala české titulky. Postupem času a nárůstem povinností jsem přestala sledovat veškeré seriály a film si pustím jen občas. A tak jsem se rozhodla, že se překonám a koupím si nějakou knížku.

Zvolila jsem sbírku povídek, přeci jen pro začátek lepší číst krátké příběhy. Myslela jsem si. A i to je pro mě docela výzva, protože narážím na tolik slovních spojeních, který jsem snad nikdy neviděla. Velkou oporou mi je text v češtině, který je hned naprotější straně.

Nevzdávám to, jsem teprve na začátku, ale i tak mi povězte co pomohlo Vám (nejen) při čtení v angličtině, ale i v komunikaci? Je na čase se posunout dál a angličtina je první výzvou, kterou hodlám zdolat :)

N.

 

Megaknihy.cz: Sedmilhářky

31. srpna 2016 v 19:16 |  Očima blogerky
Poslední prázdninový den. Zase to tak uteklo, léto se pomalu blíží ke svému závěru. Marně si přeju, aby léto nikdy neskončilo. Stejně tak jako, aby mi můj zaměstnavatel jen tak z ničeho nic navýšil počet dnů mé dovolené. Nevím jestli se Vám to už taky někomu stalo, že si vesele vybíráte jeden volný den za druhým a na konci léta zjistíte, že díky tomu budete chodit do práce i o Vánocích... No každopádně tohle léto za ty volný dny stálo, to vám teda povím :) Bylo tak akční, že na čtení knih nezbývalo moc času, ale včera jsem dočetla jednu knihu, kterou mi poslalo knihkupectví MegaKnihy.cz.

Před nějakou dobou se mi do ruky dostala kniha od autorky Lianne Moriarty Manželovo tajemství, o kterém jsem psala v této recenzi. A už po přečtení Manželova tajemství jsem věděla, že se k této autorce v budoucnu vrátím.

Jeden letní víkend jsem přijela domu k rodičům, kde už na mě čekala knížka Sedmilhářky. Říkala jsem to už u Manželova tajemství řeknu to i teď. Všechny knihy od L.Moriarty mají tak krásné obálky!! A jsou tak fotogenické, což se hodí nám blogerkám tzv. do krámu :)


Když čtu většinou už druhou knížku od jednoho autora, tak mám tendenci srovnávat jeho styl psaní a trochu jsem se bála, že prvních několik desítek stran Sedmilhářek mi nebude úplně dávat smysl stejně jako Manželovo tajemství. A taky tomu tak v této knize bylo a bohužel to ztrácení se v postavách a příbězích bylo pro mne ještě delší než v MT. Musím se přiznat, že nebýt té obálky, které MT mělo, tak bych knihu tenkrát snad po 50ti stránkách odložila. Teď už jsem však tušila do čeho jdu a věděla jsem, že musím být trpělivá, že to rozhodně bude stát za to.


Kniha vypráví příběhy tří žen žijích na australském ostrově Pirriwee. Čekala jsem sex, nevěru, typické "dívčí" problémy, a ono se vše točí kolem docela děsívého a závažného tématu - a teď nevím jestli Vám to mám prozradit nebo ne. Nechám Vás v napětí a řekněme, že jde o násilí. A taky o pubertální výjevy mladé Abigaile, která na internetu prodává své panenství. Ale nebojte, o lásku jde v této knize také.

Kniha by se dala rozdělit na tři části - seznámení s osudy hlavních postav a období před kvízovým večerem, což je událost, na kterou se chystají rodiče jejichž děti navštěvují místní školu. Pokud se prokousáte tímto závěrem, pak už se kniha bude číst sama. Respektive já už jsem se v postavách neztrácela. Samotná událost je popsaná velmi svižně a a společně se závěrem stránky přelouskáte raz dva. Každou kapitolu doplňuje v závěru komentář od různých postav k údálosti, která se stala právě na kvízovém večeru a tak po celou dobu čtenář zůsává v napětí, co se to vlastně v ten večer událo.

A chcete srovnání s Manželovým tajemstvím? Řekla bych, že se mi o něco málo více líbilo MT, které mi doslova vyrazilo dech při zjištění onoho tajemství. Rozhodně však nemohu říct, že by kniha sedmilhářky byla předvídatelná nebo dokonce nudná. Četla se dobře, já vždy ocením krátké kapitoly, díky kterým mi stránky rychleji ubíhají.

A klasická otázka na závěr - četli jste tuto knihu? Já myslím, že se v budoucnu těším i na další knihu od této autorky, kterou je Na co Alice zapomněla, protože styl, kterým autorka píše, se mi moc líbí :)

N.

Letní radovánky

17. srpna 2016 v 18:40 |  Blogerka na výletě
Poslední článek o mém poznávacím zájezdě do Francie se Vám docela líbil a tak jsem se rozhodla sepsat několik aktivit, která ráda v létě dělám + to můžete brát jako málo tipy ode mě pro Vás na poslední prázdninové dny, které tak moc utíkají.

Letní kino

Poslední roky mi přijde, že jsou letní kina stále více populárnější a už několik let i do mého vcelku malého rodného města letní kino na pár dní zavítá. Nicméně tam jsem se už po několik let nedostala díky mým brigádám v minulých letech. V Pardubicích máme letní kino každý den po celé léto a tak se do něj vypravím občas i sama. Červencové letní večery bývají teplé, na ty srpnové už doporučuji vzít si deku.


Zámky, hrady

Moje romantická duše by jednou chtěla vidět všechny hrady a zámky v Čechách. Miluju to prostředí, zámecké zahrady, parky, fontány, květiny, ať už na jaře, v létě nebo na podzim, každé období má své kouzlo. Vždycky jsem chtěla bydlet ve městě, které bude mít zámek, abych mohla chodit odpočívat do zámeckých parků. No kolikrát myslíte, že jsem byla relaxovat v pardubickém zámeckém parku...? Ale byla jsem! :)

Turistika

V jarním období jako alergik přírodu moc ráda nemám, ale jen co pomine mé alergické období, nejraději bych každý víkend vyrazila na nějaký pěkný pěší výlet. Mám ráda skalní města a útvary, tak i procházky lesem.


Festivaly

Pokud jste na tom jako já a neumíte si představit, že pojedete na několik dní na festival, kde bude nedostatek hygienických a sociálních zařízení, hudba bude hrát celé dny i noci, tak nemusíte zoufat, na festival se dá přeci vyrazit i na jeden den :) Já jsem letos vyrazila na české a moravské hrady a užila si tak každý festivalový den hradů na dvou místech.

Nicnedělání

A pokud jsem zrovna doma u rodičů, mám pár dní volna, tak ze všeho nejvíc miluju tu pohodu a klid, o kterém jsem si myslela, že ho nepotřebuji. O to víc si teď užívám letní dny na zahrádce, kde můžete dělat, co Vás jen napadne - číst si, cvičit, spát, popíjet víno, grilovat a nebo prostě jen být a nabírat energii na další pracovní dny :)

A co rádi děláte v létě vy? :)

N.
 


Letní cestování

18. července 2016 v 14:09 |  Blogerka na výletě
Léto je asi pro většinu z nás období, kdy více cestujeme. Dalo by se říct, že jsem se od začátku léta pořádně nezastavila. Koncem června jsem odjela na letní dovolenou na Djerbu, kde jsem si po náročném půl roce v práci odpočinula a nabrala energii na další zahraniční cestování. Francie byla na mém cestovatelském wish listě už dlouhou dobu a tak jsme se s kamarádkou konečně rozhodly, že si nějaký ten poznávací zájezd do Paříže koupíme. Bohužel už nejsem student a tak jsou moje volné dny časově dost omezeny, ale štěstí nám přálo a tak jsme si vybraly čtyrdenní zájezd do Paříže a Versailles.

Letos mám cestování spojené docela se stresem. Dovolenou na Djerbě jsme si zařizovali den před odletem sami a to od dopravy na letiště do Vídně až po ubytování na Djerbě. Před Francií jsem chodila do středy do práce, následně jsem se v odpoledních hodinách přesunula domů k rodičům, potřebovala jsem si s sebou vyprat a vyžehlit nějaké věci a ve čtvrtek po obědě jsme byly již na cestě směr Paříž. Nedělá mi problém zabalit si věci na 14ti denní dovolenou, ale sbalit se na 4 dny?! Ok, každej Vám řekne, že stejně nic nepotřebujete, ale to nic musíte zabalit do malé cestovní tašky a příručního zavazadla. V tomto případě Vás stejně jako mě zachrání miniaturky sprchových gelů, deodorantů, šampónů,... však to znáte. Co se týká make-upu, tak ten volím úplně minimální, už jen z toho důvodu, že jsme měly mít hezké slunečné počasí a já se nerada potím pod tunou make-upu, takže jsem si vystačila s vrstvou make-upu, pudrem, tvářenkou, tužkou na obočí a řasenkou. Bez čeho bych se neobešla jsou sluneční brýle. Vadí mi ostré sluneční paprsky i nepříjemné bílé světlo, když je pod mrakem. Oba typy počasí jsme samozřejmě ve Francii zažily. Parfémy v létě nějak zvlášť nepoužívám, vystačím si s ovocnými příchutěmi tělových sprejů a ikdyž je teď můj oblíbený od Vicoria´s Secret, na cestování beru ty od Avonu, jejich velikost je i tak dost velká na cestování a je to velmi příjemné osvěžení.

Do Paříže jsme přijely ráno před 9. hodinou a ihned jsme zamířily k nejznámější památce Paříže - Eiffelově věži. Mělo to jednu obrovskou výhodu, vyhly jsme se nekonečným frontám, které se zde (a nejen zde) po celý den tvoří. Výtahem se dá dostat až do třetího patra, my jsme zvolily pouze druhé patro, ze kterého je optimální vyditelnost na celou Paříž. Rozhodně doporučuji se na Eiffelku podívat, ten výhled stojí za to.


Po obědě jsme se vydaly na plavbu lodí po řece Seině, díky které jsme viděly spoustu památek, které bysme během našich dní v Paříži vidět nestihly, tak alespoň takhle z lodi. Zbytek dne jsme strávily na hlavní třídě Paříže - Champs Eilysse. Pro spoustu lidí nakupovací ráj. Pro nás neskutečně chaotické místo plné lidí, turistů, žebrajících lidí. Dostat se k Vítěznému oblouku je docela obtížná "challenge". Paříž je plná kaváren, ale zde na Champs Eilysse byly snad všechny plné a po pravdě - ani tu kávu bych si zde v klidu nevypila, takže nás zachránil všudepřítomný Starbucks a studené frapuccino, protože tento den byl docela horký. Malé nákupy v podobě makronek proběhly, takže si mohu odškrtnout další položku z mého pomyslného bucket listu. Na samý závěr dne jsme navštívily jednu menší rodinou parfumérii a odebraly jsme se pak na hotel. I když jsme byly dost vyčerpané po celém dni, přemluvila jsem kamarádku na nákupy do blízkého nákupního centra a protože je období slev, tak jsme nějaké drobnosti pořídily, třeba Vám o nich napíši někdy příště.


Druhý den jsme ráno odjely do Versailles. Opět doporučuji si přivstat, fronty během dne jsou opravdu nekonečné. Kolem 9. hodiny ráno v zahradách ještě téměř nikdo nebyl a tak jsme v klidu mohly fotit aniž by se nám někdo pletl do záběru. Fontány se začínají spouštět kolem 10.hodiny a jsou o víkendu doprovázeny hudbou. Ve Versailles jsme strávily celé dopoledne. Pokud toužíte vlastnit typické malé (nebo i větší) Eiffelovky na klíče, doporučuji je nakoupit právě zde. Pořídíte až 7 malých Eiffelovek za 1 euro, v centru to pak mohou být pouze jen 3 za tuto cenu.



Z Versailles jsme se přesunuly opět do centra Paříže. Z náměstí Svornosti jsme prošly k malému Vítěznému oblouku až k Louvre. Zbytek odpoledne jsme věnovaly opět nákupům a prohlídce galerie. V okolí Louvre se opět pohybuje neskutečné množství lidí a tak nám přišel vhodný i odpočínek v parku, kde jsme si opět (jak jinak) vypily studené frapuccino.


Na večeři jsme se odebraly do jedné z francouzských restaurací kousek od centra a večer jsme zakončily na vyhlídce z 56.patra Tour Montparnasse při západu slunce. Společně s výstupem na Eiffelovu věž to pro mě byly nejkrásnější okamžiky v Paříži :)


Myslím, že to byl velmi pěkný výlet, průvodkyně byla mílá, do ničeho jsme nebyli nuceni a opravdu se nám líbila celá organizace zájezdu, vše proběhlo v naprostém klidu a já se nemůžu dočkat až se zase někam podívám. Nicméně teď už se zase chystám do práce a ve volném čase mě čekají nějaké festivaly a snad i nějaké výlety po Čechách, které mám stejně tak ráda jako ty zahraniční.


A jaké jsou Vaše plány na léto? :)

N.


Kecy v kleci

17. června 2016 v 18:46 |  Kecy v kleci
Je pátek odpoledne, v práci jsem to zabalila už ve tři hodiny, na bytě jsem uklidila, právě si lakuji nehty a přemýšlím co budu dělat večer, plánujeme dovolenou, drbeme s kamarádkou, piju nealko grepové pivo (za které po mně chěli občanku?!!!) a při tom všem se už těším na zítřek, kdy "to" konečně vypukne - Run In Colors. Pokud jste si mysleli, že už o běhu nepadne ani slovo a padnu někde v poli/na louce já, musím Vás zklamat. Mých nejšťastnějších 5km úspěšně natrénováno a nemůžu se zítřka dočkat :)

Dva měsíce jsem běhu obětovala téměř veškerý svůj volný čas, až tak mě to chytlo. Omezila jsem party, čtení, utratila dost peněz za sportovní oblečení a cítila se jako superžena při každém progressu. Takže jsem ready vyběhnout.

Nicméně se musím přiznat, že jsem úplně vypustila ze svého života blog a blogy všeobecně. I youtube. Na instagramu jsem závislá stále, snapchat už mě omrzel a už se mě jen kamarádi s vyděšeným výrazem ve tváři ptají "tys nepřidala nic na snapchat?!!!!". Prostě už to není co to bývalo. Všechny blogerky (dobře, tak ne všechny, ale rozumíme si) píšou děsně chytrý knihy, v kterých nám chtěji radit to či ono a to jako vážně? Ve dvaceti-xxx letech mi někdo má předat nějaká ohromující životní moudra?? Sorry, ale tomu nevěřím. A ano trochu jim závidím, kdo by nechtěl vydat svou knihu s tím, že si ji nakonec přeci jen pár stovek, možná tisíc lidí koupí, protože to přece napsala ta blogerka!!! Více jak měsíc mám rozečtené Kafe a cigárko. Byla jsem na divadelním představení (joo super to bylo), o knihu jsem si řekla k narozeninám a teď ji snad konečně po večerech dočtu. Proč konečně? Já si prostě myslím, že blog by měl zůstat blogem. Nemůžu říct, že se mi nelíbí, ale je tam to ale ;) Pokud jste mě neukamenovali do teď, tak teď to určitě přijde. Ale jakto, že se vydává tolik podprůměrných knih a lidi to kupují? Proč jsou lidi stáda ovcí? Proč ty isnpirativní a tak šikovné blogerky (a teď jako vážně, bez ironie) nenapíšou něco co by za to stálo? Já pak klidně (a ráda) půjdu s davem koupit si jejich knihu a pochvalně u toho říkat jo tohle se fakt povedlo.

A jestli na Vás po tomhle článku působím nějak negativně, tak se omlouvám, neměla jsem ani v plánu něco takového psát, ale nějak se mi ta slova dostala pod prsty a skrz klávesnici sem na blog. A je to můj blog a můžu si sem psát co chci, takže doufám, že se máte jinak taky tak dobře jako já, protože já se neskutečně těším na nadcházející léto, které přinese spoustu nezapomenutelných zážitků, momentů a okamžiků a všichni si to vytoužené léto pořádně užijem :)

Mějte se krásně a neberte nic až tak vážně, život je na to příliš krátký :)

N.


O tom, jak jsem...

20. května 2016 v 21:55 |  Kecy v kleci
...byla na Interbeauty. Vezmu to tak nějak postupně. Zcela náhodně a neplánovaně (asi jako u všeho co se teď chystám napsat) jsem jela na tento veletrh. A povím Vám teda, že jsem byla těžce zklamána, působilo to tam na mě jako tržiště. Většina lidí se soustředila kolem tolik diskutovaného NYXu. Nechápu, jak si tam někdo dokázal něco vůbec vybrat, mezi tolika lidmi jsem to nedávala a byla jsem ráda, když jsem vypadla. A to jako vážně. Takže Interbeauty už pravděpodobně nikdy více.

...začala běhat. Ano, ano, třikrát hurá. A trochu se o tom bojim začít psát, protože můj volný čas teď nevyplňuje nic jiného než, že buď běhám nebo mluvím o tom jak běhám a už dlouho (možná ještě nikdy) mě žádný sport nebavil tolik jako běh. Setkala jsem se však s otázkou, která mě zaskočila a to "Proč běhám?". Já mám na to jasnou odpověď: Baví mě to. Ale spoustu lidem tahle odpověď nestačí a tak jsem...

...se přihlásila na Run In Colors. A k tomu se váže zase moje motivace. Opravdu nejsem z těch, co by na poprvé uběhli #mých5km, spíš jsem byla ráda, že jsem po prvním km popadla dech a nezdechla (jako vážně!) někde v poli. Ale když jsem zjistila, že tréninkem se opravdu zlepšuji (a nemohla uvěřit svým vlastním očím), tak jsem věděla, že jakmile nebudu mít stanovené pevné cíle, že mě běh za chvíli omrzí. A tak jsem se přihlásila na RIC, abych zažila nejbarevnější běh mého života. Tudíž mám necelý měsíc natrénovat běh na vzdálenost 5km. Ehm už zvládám téměř 7km, potřebuji nový cíl. A to mě na tom baví nejvíc, ten "progress" (nenapadá mě to správný český slovo...)

...šla do Lídlu před 7. hodinou ráno. K tomu snad není co ani říct, to si připadám jak v minulým století, když naši rodiče stáli frontu na džíny... Ale jo mám dvoje super sportovní legíny a výbornou malinovou marmeládu.

...byla na maratonu a opět v NYX. Teď to vypadá, že nemám absolutně jiný zájmy než jen jezdit do Prahy a bavit se o běhání, ale já říkala, že mi to zabírá hodně času. Takže maraton. Ouuu máj gad! Nechápu. Tak vysoký cíle zase nemám. Trénuju na 10km, držte mi palce. NYX - nakoupeno, dušička má pokoj a já už nemám ty rtěnky kam dávat, ale výdrž a pigmentace jsou top, taková rtěnka se neztratí.

...byla na představení Kafe a cigárko. A vytáhla tak naše do pardubického divadla a bylo to prostě super, zase je musim někam vzít. A vy byste to měli udělat taky ;) Jo a dostala jsem tu knihu k narozkám, chcete recenzi?

...měla narozeniny. Uuuuaaaa, 23, uf... Jelikož dva-a-dvacítka byla pro mě byla v mnoha ohledech velmi zlomová a přinesla toho opravdu hodně, tak doufám, že ta trojka toho přinese minimálně jednou tolik. Nemůžu se dočkat :)

...stala závislou na sociálních sítích. Mám snapchat. A můj nejoblíbenější snapchater (to jsem si vymyslela, jako je youtuber, tak snapchater, jasný ne?) je LEOŠ MAREŠ!!! :D K tomu už fakt nemám vůbec co dodat, snad jen, že jen co dopíšu tenhle článek tak jdu zkontrolovat jeho snapchat, protože on mě fakt baví (stejně jako běh).

A tímto se s Vámi loučím, až mě přestane bavit běhání nebo uvažování o tom kdy a kam půjdu běhat, tak budu mít zase více času nejen na blog, ale i na čtení knih a napíšu Vám zase pár řádků o tom, co jsem přečetla, protože tyhle články mám stejně ráda jako vy :)

Vaše N.



Megaknihy.cz: P.S.

24. dubna 2016 v 17:01 |  Očima blogerky
Ahoj!

Dneska konečně dojde na knižní článek pro všechny knihomoly jako jsem já. Hrozně ráda čtu knížky a taky o nich ráda píšu. A taky ráda čtu blogy a píšu svůj blog. Je v tom logika co? :)

A taky jsem vždycky chtěla napsat knihu. Teď už to ale dělat nemusím, protože Geislerka to udělala za mě. Přesně takhle by vypadala moje kniha. Jako P.S. Romantická, zamilovaná, zábavná, hravá, realistická, ze života a o životě. Já tu knihu jednoduše miluju! A věřím, že ji budete milovat také.


A miluji ji o to víc, že sem na ni čekala docela dlouhou dobu, ale to čekání se opravdu vyplatilo a na stránkách Megaknihy.cz ji teď koupíte se slevou a dopravou zdarma. Moje čtyři kolegyně z práce si ji šly hned koupit po tom co ji viděli u mě a že já je pořád zásobuji vším možným a nemožným. Tím, že to je soubor fejetonů z časopisu Elle, tak knihu nemusíte přečíst na jeden zátah, ale můžete si užívát náhodně každou kapitolu.


Baví mě na tom jak je kniha kreativní a nejen ilustracemi od sestry autorky. Já si totiž ráda v knihách vyznačuji pasáže, které mě zaujmou,inspirují, motivují, vystihují, baví, ... A vetšinou to nedělám barevnými fixami, ale obyčejnou tužkou. Zkuste si taky na bílou stránku psychologického románu vyznačit něco zářivě růžovou fixou, to je trochu divný, že? Ale v případě P.S.ka si můžete dovolit mnohem víc a barvičkami šetřit nemusíte.


U čtení této knihy jsem se tak roztomile (nebo aspoň doufám, že to působilo roztomile) culila jako už dlouho ne. Pomohla mi překonat jarní depresi z deštivého počasí a nepovedené práce a vrátila mi zpět energii a chuť do života a bude to kniha, ke které se za tímto účelem budu neustále vracet. Všechny pozitivně a motivačně laděné knihy se mohou jít zakopat, teď je tu P.S.ko, které napsal sám život :)


P.S.: Vím, že neumím kreslit, ale o tom to není.
P.P.S: Přihlaste se kdo tohle děláte s knihami také.
P.P.P.S: Pamatujete si, že jsem tady kdysi psala, že nečtu časopisy? Pár časopisů Elle doma mám a vždycky jsem si je jen prohlížela. Časopis pro mě totiž není na čtení, od toho mám knihy.
P.P.P.P.S.: Nelituji, že jsem nikdy tyhle fejetony v Elle nečetla, jako kniha jsou určitě mnohem lepší :)

Tak kdo si po přečtení tohodle článku půjde koupit P.S.? :)

S láskou a přívalem jarní energie,

N.

Jak dny plynou V

14. dubna 2016 v 17:28 |  Kecy v kleci
-> sakra rychle!

Při psaní posledního článku jsem si plánovala, jak za pár dní zveřejním tento článek a paradoxně se dostávám k jeho napsání až teď. Co Vám budu povídat, událo se toho mezi tím tolik, že mám pocit, že jsem toho nezažila tolik za celý svůj život jako teď za posledních pár měsíců (ale to asi přeháním). Tak to nějak shrnu do pár odstavců, aby to vůbec někdo četl :)

Sice zde na blogu nejsem tolik aktivní, jak bych samozřejmě chtěla být (ale práce a zábava nepočká) a tak pokud chcete můžete mě sledovat na mém Instagramu, na kterém jsem snad od rána do večera a to i v práci, ale pššššt! Hrozně ráda si tam zpětně prohlížím své fotky a vzpomínám na momenty, které dané fotky vystihují.

S příchodem dubna skončila plesová sezóna, kterou mám moc ráda. Baví mě na tom ty hodinové přípravy i to jak se mi občas nedaří upravit si vlasy a make-up podle mých představ a nakonec to stejně nikdo nepozná.

Co nemám naopak ráda jsou Velikonoce. Na střední jsme tenhle den řešily s kamarádkou celodenními nákupy mimo naše rodné město. Dnes už jsme každá jinde a tak jsem se s jinou kamarádkou vypravila na dva dny do Brna, kde jsme absolvovali "mini-bar-tour" (jiný název mě nenapadá) proložený poznáváním města a menšími nákupy.


Dokud bylo ještě hezky tak jsem jednu sobotu zvládla výlet do přírody. I když jsem člověk, který by neuměl žít mimo město, ráda odjedu na víkend domů za rodinou a kamarády a děláme ty nejobyčejnější věci, které nás baví a já si tohle první sluníčko díky nim užívám ještě víc.


A tím, že se udělalo venku hezky, nestíhám tolik číst. Asi měsíc mám rozečtenou knihu Poslední dopis od tvé lásky a vyloženě se u téhle knihy nudím. Takže jsem ji už odložila a pustila se do P.S. od Ani Geislerový, kterou mi zaslalo knihkupectví Megaknihy a již brzy (možná bych měla spíš napsat příště) se dočkáte recenze na tuto knihu :) Aaaa nejradši bych Vám už teď řekla jak moc se mi líbí!!! Takže vyčkávejte ;)


Takže mi držte palce ať to dočtu dřív než se udělá venku zase hezky, protože to už se budu na byt zase vracet vyčerpaná až večer.

Teda pokud si nezapomenu vzít prášek na alergii!

Přeji krásné jaro :)

N.


*Juvelora*

2. dubna 2016 v 19:08 |  Očima blogerky
Ahoj :)

jak si užíváte tohle nádherné jarní počasí?? Já jsem úplně v sedmém nebi, sluníčko mi dodává tolik energie a pozitivní nálady :) Klidně bych mohla mít jarní počasí celoročně, co se týká oblékání tak mě moc baví vrstvení a nejvíce si ho užívám právě na jaře a na podzim, zimu bych mohla úplně ze svého života vymazat.

Vůbec jsem se dnes nemohla rozhodnout zda Vám ukáži nějaké své osobní fotky, protože ty tady byly naposledy tak na podzim, ale nakonec jsem se rozhodla s tím počkat, na ty je vždycky času dost a raději Vám ukáži jednu maličkost, která mi teď zdobí ruku a je opravdu moc hezká, že stojí za to Vám to ukázat.


Jelikož jsem vždycky byla zvyklá nosit na ruce alespoň jeden prstýnek a teď už jsem nějakou dobu žádný neměla, brouzdala jsem po internetu, co by se mi tak asi mohlo líbit a objevila jsem obchod Juvelora. Myslím, že ten obchod si zamilujete na první pohled, protože tak romantický design webu jsem dlouho neviděla a opravdu jsem si tam zamilovala snad každý druhý šperk :) A našla jsem tam samozřejmě i stříbrný prstýnek, který lahodil mému oku (samo sebou ne jen jeden).

Prstýnek jsem tedy objednala a moje reakce když přišel? Ach bože!! Všichni naši kluci by měli znát tenhle obchod, protože celkové balení, ve kterém Vám prstýnek přijde je přenádherné a věřím, že nás holky tohle prostě dostane do kolen :)


Tak co na něj říkáte? A vůbec - znáte obchod Juvelora? Už opravdu dlouho mě žádný obchod svou zásilkou nenadchnul tolik jako právě tento a proto si myslím, že by byla škoda Vám o něm nepovědět :)

Prstýnek je velmi neobvyklý a všimne si ho opravdu každý a setkává se tak jenom se samou chválou.



Přeji krásný zbytek víkendu,

Vaše N.

Moje kosmetické novinky

19. března 2016 v 15:34 |  Očima blogerky
Ahoj :)

článek o mých kosmetických novinkách mám v hlavě už delší dobu a nějak se mi nedařilo ho napsat a dneska mám volnou sobotu, večer mě čeká firemní ples a tak můžete alespoň nahlédnout čím se dnes budu líčit.


Už asi dva měsíce používám tento rozjasňovač od The Balm Mary-Lou Manizer a od té doby je to můj nejoblíbenější produkt. Naprosto jsem si ho zamilovala a ani si neumíte představit jak moc mi celý týden chyběl, když jsem si ho zapomněla u našich doma :)


Abych měla rozjasňovač čím nanášet, pořídila jsem si do své sbírky štětec setting brush od Real Techniques. Tyhle štětce mám moc ráda díky poměru ceny a kvality, některé mé štětce používám už 2,5 roku a stále jsou ve velmi dobrém stavu. Kupuji je na tomto e-shopu, k poslední objednávce jsem dostala i malé praktické zrcátko, které se mi hodí do kabelky.


Poslední dobou se mi asi zbláznila pleť a nedrží mi na ní žádný make-up. Jediný co můj make-up teď udrží na svém místě je tahle báze od Dermacolu. Takže jsem si zvykla bázi pod make-up používat i na běžné denní líčení a ne jen to večerní. Ale jinak jsem opravdu bezradná a pokud máte tip na nějaký make-up, který mi nebude "sjiždět" z obličeji tak sem s ním.


Tyhle dva make-upy jsou z těch co mi nevyhovují. Maybelline moc světlý a Astor moc tmavý. Navíc ta moje pleť... Chtěla jsem vyzkoušet něco jiného než můj oblíbený Rimmel Match Perfection, ale budu se k němu muset vrátit, protože Astor má velmi slabé krytí a tak mi nezbývá nic jiného než míchat tyto dva make-upy dohromady, aby byly vůbec nositelné.


Po Vánocích jsem si v Sephoře pořídila tuhle paletku stínů, která mě zaujala už před Vánoci a tajně jsem doufala, že by mi ji mohl přinést Ježíšek. Nestalo se a ve slevě byla asi za dvě stovky. Stíny ze Sephory mám ráda a s touhle paletkou udělám krásné denní i večerní líčení.


Další můj milovaný produkt je Color tattoo a kdo někdy tyhle stíny zkusil tak ví o čem mluvím. Kdo je ještě nemá tak by si tyhle stíny měl velmi rychle pořídit :) Používám je jako základ místo báze pod oční stíny téměř u každého mého líčení, prostě must have mojí kosmetický taštičky!



Momentálně používám tuto řasenku od Avonu a nějak zvlášť mi nevyhovuje. Má na mě až moc obří kartáček a dá mi docela práci si s ní udělat hezké řasy.


Od Essence jsem si oblíbila konturovací tužky na rty, několik barev jsem si již pořídila a věřím, že přikoupím i další barvy, nosím je ráda i jen samotné bez rtěnky. Tužku na obočí mám ráda tuhle od Gabriella Salvette, tenhle odstín mému obočí sedne nejlépe.


A na konec jsem si nechala lak na nehty a musím říct, že si jiné laky než tyhle Essence téměř už nekupuji. Jejich starou verzi jsem neměla vůbec ráda a tak mi nějakou dobu trvalo než jsem se odhodlala vyzkoušet tyhle s gel efektem. A jsou prostě super :)

A to je vše, doufám, že jste se dostali až ke konci a článek se Vám líbil. Dejte mi vědět jaké jsou Vaše oblíbené kosmetické produkty, ráda se inspiruji :)

N.


Kam dál