Červen 2016

Kecy v kleci

17. června 2016 v 18:46 Kecy v kleci
Je pátek odpoledne, v práci jsem to zabalila už ve tři hodiny, na bytě jsem uklidila, právě si lakuji nehty a přemýšlím co budu dělat večer, plánujeme dovolenou, drbeme s kamarádkou, piju nealko grepové pivo (za které po mně chěli občanku?!!!) a při tom všem se už těším na zítřek, kdy "to" konečně vypukne - Run In Colors. Pokud jste si mysleli, že už o běhu nepadne ani slovo a padnu někde v poli/na louce já, musím Vás zklamat. Mých nejšťastnějších 5km úspěšně natrénováno a nemůžu se zítřka dočkat :)

Dva měsíce jsem běhu obětovala téměř veškerý svůj volný čas, až tak mě to chytlo. Omezila jsem party, čtení, utratila dost peněz za sportovní oblečení a cítila se jako superžena při každém progressu. Takže jsem ready vyběhnout.

Nicméně se musím přiznat, že jsem úplně vypustila ze svého života blog a blogy všeobecně. I youtube. Na instagramu jsem závislá stále, snapchat už mě omrzel a už se mě jen kamarádi s vyděšeným výrazem ve tváři ptají "tys nepřidala nic na snapchat?!!!!". Prostě už to není co to bývalo. Všechny blogerky (dobře, tak ne všechny, ale rozumíme si) píšou děsně chytrý knihy, v kterých nám chtěji radit to či ono a to jako vážně? Ve dvaceti-xxx letech mi někdo má předat nějaká ohromující životní moudra?? Sorry, ale tomu nevěřím. A ano trochu jim závidím, kdo by nechtěl vydat svou knihu s tím, že si ji nakonec přeci jen pár stovek, možná tisíc lidí koupí, protože to přece napsala ta blogerka!!! Více jak měsíc mám rozečtené Kafe a cigárko. Byla jsem na divadelním představení (joo super to bylo), o knihu jsem si řekla k narozeninám a teď ji snad konečně po večerech dočtu. Proč konečně? Já si prostě myslím, že blog by měl zůstat blogem. Nemůžu říct, že se mi nelíbí, ale je tam to ale ;) Pokud jste mě neukamenovali do teď, tak teď to určitě přijde. Ale jakto, že se vydává tolik podprůměrných knih a lidi to kupují? Proč jsou lidi stáda ovcí? Proč ty isnpirativní a tak šikovné blogerky (a teď jako vážně, bez ironie) nenapíšou něco co by za to stálo? Já pak klidně (a ráda) půjdu s davem koupit si jejich knihu a pochvalně u toho říkat jo tohle se fakt povedlo.

A jestli na Vás po tomhle článku působím nějak negativně, tak se omlouvám, neměla jsem ani v plánu něco takového psát, ale nějak se mi ta slova dostala pod prsty a skrz klávesnici sem na blog. A je to můj blog a můžu si sem psát co chci, takže doufám, že se máte jinak taky tak dobře jako já, protože já se neskutečně těším na nadcházející léto, které přinese spoustu nezapomenutelných zážitků, momentů a okamžiků a všichni si to vytoužené léto pořádně užijem :)

Mějte se krásně a neberte nic až tak vážně, život je na to příliš krátký :)

N.